Vrba druhy

Glosbe-Wörterbuch Tschechisch-Deutsch, Online-Wörterbuch, kostenlos. Millionen Wörter und Sätze in allen Sprachen. Keřovitá vrba – zahradní solitér. Vrby keřovitého vzrůstu rostou velmi rychle, musíme je tedy hlídat a seřezávat.

Zato máme na výběr co do tvaru a barvy listů i barvy větví.

Z našich druhů můžeme zvolit vrbu nachovou, ušatou nebo jívu, oblíbení jsou i kříženci – třeba vrba Smithova. S 3– vrba bílá žloutková (SALIX alba Vitellina paramidalis) Výsadba: 0–5m nadmořské výšky Půdní složen. Vypěstujte si na zahradě různé druhy brusnic fotografií brusnice chocholičnatá Už dávno se nemusíte spoléhat na přípravky s výtažkem z brusnic zakoupené ve specializovaných obchodech, tyto zdravé rostliny si. Vrba (Salix) je poměrně obsáhlý rod dřevin z čeledi vrbovitých. Podle některých pramenů jej tvoří 30 podle jiných až 4druhů.

V našich krajích roste v přírodě více než dvacet druhů vrb a nejméně okolo třiceti kultivarů se pěstuje v okrasných zahradách. Vrba prostřední (Salix integra), kultivar ,Hakuri Nishiki‘ je často pěstovaná pestrolistá vrba. Má drobnější výhony i listy, které mají zelenou barvu kombinovanou s bílými a růžovými skvrnami a tečkami.

Vrba křehká je středně velký strom obvykle 6–m vysoký, s řídkou, rozkladitou, již nízko se větvící korunou. Kmen je křivý, borka hrubá a záhy podélně brázditá, tmavošedá. Salix alba), křehká (Salix euxina) nebo jejich kříženec vrba načervenalá (Salix ×rubens). Na kyselých zrašelinělých půdách se vyskytuje vrba pětimužná ( Salix pentandra ). Vŕba rakyta Vŕba rakyta patrí spolu s topoľmi do skupiny vŕbovitých rastlín. Jedná sa o dvojdomú rastlinu.

Má striedavé podlhovasté listy. Salix cinerea N-Po, lužní lesy, bažiny, okraje vo slatinné louky, bohaté neutrální až mírně kyselé podklady. Nejhojnější v jižních Čechách a na jižní Moravě. Keř typického bochníkovitého vzhledu, 2-m vysoký. Při slově vrba si asi většinou představíte veliký strom na kraji rybníka nebo řeky, nejlépe s hastrmanem na větvi.

Ono to ale takhle jednoduché s vrbami. Mnohé druhy sa vďaka ich peknému vzhľadu a dobrej odolnosti proti mrazom vysádzajú ako okrasné dreviny do záhonov, niektoré sa dokonca dajú pestovať v nádobách. Menšie, pomaly rastúce druhy sú vhodné aj do skaliek.

Patrí k nim vŕba plazivá (S. repens) alebo sieťkovaná (S. reticulata). Vrba jíva je náročná na světlo, ale zcela nenáročná na půdu a navíc dobře odolává extrémním klimatickým výkyvům a imisím.

Plazivé druhy jsou ale chladnomilné, takže v parných létech je lepší mít jistotu, že budou ve stínu. Mezi tyto druhy řadíme vrbu síťnatou, vrbu alpskou nebo vrbu plstnatou v některých druzích, jako je Stuartii nebo Glanspean. Možná znáte ze zahrádek svých babiček také silné kořeny prorostlé prakticky jakoukoli skalkou s tuhými malými lístky – je to vrba mateřídouškovitá. Vrba bílá (Salix alba) i její kultivary dorůstají výšky kolem 8–m.

Nejznámějšími kultivary jsou ,Tristis‘, neboli smuteční vrba, ,Sericea‘ s okrasnými stříbrnými chlupatými listy, či ,Chermesina‘ s výrazně červeně až oranžově zbarvenou kůru mladších výhonů. Na skalkách se někdy vidí horské plazivé druhy - vrba síťnatá – Salix reticulata a vrba plazivá – Salix repens. Vrba je jedním z prvním zdrojů potravy na jaře pro včely. Pokud máte velkou zahradu nebo jezírko, vyberte vysoký druh vrby.

Bude tvořit dominantní solitéru. Naopak zakrslé a pomalu rostoucí vrby jsou vhodné například do skalek. Převislá (smuteční) vrba , která tvoří klasické kočičky - tedy převislé odrůdy vrby jívy - se vždy roubují na podnož z jiné, dobře zakořeňující vrby. Potom se snadno pozná podle rozdílnosti tvaru a velikosti listů, co je výhon vrby smuteční a co je podnož.

Uvedené druhy uzavírají svou dobou květu pylovou linku. Rostou jak na půdách vlhkých, tak na krátkodobě vysýchavých. Stromové druhy je možné řezem udržovat v požadované výšce.