Pnoucí růže řez

Sadové růže většinou nepotřebují žádný řez, pouze úpravu keře, takže je jen prosvětlujeme a zkracujeme jim konce příliš slabých nebo proschlých výhonů. Novodobé sadové růže nemají tak objemné keře jako dřívější odrůdy, spokojí se s menší plochou. Z tohoto důvodu se vyplatí vybrat si pro pěstování. Tyto růže kvetou pouze jednou za sezonu a po odkvětu je čas na udržovací řez.

V létě zkrátíme každý třetí hlavní nejstarší výhon, aby se vytvářely nové dlouhé výhony.

Postranní výhony, které právě odkvetly, odřežeme asi na cm. Růže skupiny „Rambler“ nevytvářejí trvalou kostru, pravidelně jim od země narůstají nové, ohebné, často několik metrů dlouhé výhony. Po hlubším jarním řezu, jehož cílem je omezení velikosti obrostu, zpravidla následuje méně bohaté kvetení.

Ony pnoucí růže nejvíc kvetou na postranních větvičkách, které vyrůstají z těch dlouhých prutů. Je z toho důvodu lepší, pokud netáhnete dlouhé pruty přímo nahoru, ale spíš do tvaru S nebo šikmo, protože na vodorovně vedených v. Jak již bylo řečeno, tento typ popínavých růží kvete pouze jednou za sezónu a právě po odkvětu přichází čas na udržovací řez. Ten se provádí v létě a zkracuje se při něm každý třetí.

Dlouhé stonky pomáhají rostlině v cestě za světlem a tím i za teplem, trny pomáhají v zachycení se opory.

Standardně dosahují výšky min. Pnoucí růže Pnoucí růže (Kletterrosen) jsou nejvíce vzrůstné. Climbery, které potřebují ke zdárnému růstu oporu, kvetou většinou opakovaně a výšku mají cca do 3m. Měl bych také dotaz ohledně zmlazení pnoucí růže.

Také když chceme z keře získat květy k řezu do vázy, volíme řez hlubší,. Pravidelný řez růží je velmi důležitý – má vliv na bohatost jejich květů. Kromě výběru vhodného stanoviště je pro všechny pnoucí růže nezbytné pečlivé a pravidelné ošetřování. Domů Růže Pěstování růží Řez Řez růží provádíme zpravidla několikrát do roka, na jaře, po odkvětu, případně na podzim. Jarní řez je nejdůležitější, růži pak vyraší nové výhony, na nichž může opět vytvářet květy.

Rozhodně není třeba nijak spěchat, protože růže se listů zbavují později než jiné keře. Tehdy se ukládají zásobní látky do spodních pupenů, ze kterých napřesrok vyrostou po základním řezu v březnu či dubnu letorosty a první květy. Růže pnoucí narůstají dlouhými výhony někdy jen do dvou, ale některé odrůdy i do šesti metrů.

Autor: Archiv ireceptar. Opět odstraníme všechny poškozené výhony, ale řežeme minimálně. Jen růže průběžně zmlazujeme tím, že až u země pilkou vyřízneme některou z nejstarších větví.

Popínavé růže neboli pnoucí , dělíme na climbery a ramblery. Jejich výhony jsou většinou poměrně dlouhé a jednoduše ohebné.

Climbery, neboli klasické zahradní odrůdy, musíme vyvazovat vodorovně k opoře a pravidelně prořezávat, abychom docílili bohatých květenství. Pokud bychom je nevyvazovali a nechali růst vzhůru, kvetly by jen na koncích výhonů. Na jaře, na přelomu března a dubna provedeme udržovací řez, odstraníme všechny slabé a poškozené výhony a všechny silné výhony zkrátíme na až očka.

Každé tři roky odstraníme starší dřevo, čímž podpoříme růst nových výhonů. Rovněž odstraníme namrzlé výhony. U jednokvetoucích popínavých růží můžeme seříznout ihned po odkvětu. Kvetoucí pnoucí růže, které kvetou pouze jednou v létě, zastřihujeme na podzim, ty, jež kvetou opakovaně, zastřihujeme na jaře.

Nově zasazené pnoucí růže zastřižení nepotřebují. Zjara pak provádíme řez , kdy se nejprve odstraní všechny přebytečné, namrzlé, uschlé či jinak poškozené výhony, a to až do zdravého dřeva, poté výhony křížící se, zahuš. Květinám pomůže úspěšně přečkat zimu. A pozor, rozhodně není dobré se uchýlit k přehnaně razantnímu prořezu. Hrozí totiž, že jinak přes zimu zmrznou.

Velkokvěté růže určitě nesmíte řezat příliš nakrátko. Fighting Temeraire (vyprodáno) Oranžová.