Mšice maková

Přezimují černá vajíčka na zimních hostitelích (primární hostitel), především na brslenech, kalině a pustorylu. Každoroční výskyty, v některých letech kalamitní. Význam na řepě v posledních letech klesá.

Dříve silné a časné napadení mohlo díky poškození samotným sáním vést ke ztrátám na výnosu ve výši 15–. Dále tato mšice přenáší virus žloutenky řepy, i když v menší míře než mšice broskvoňová.

Silné napadení mšicemi poškozuje růst rostlin a vyvolává vznik deformací. Souhrnným termínem mšice je tedy kromě jednotlivých druhů mšic označován i jejich celý rod a nadčeleď. Bezkřídlé i okřídlené živorodé samičky jsou černozelené až černohnědé, 5-mm dlouhé.

Jste-li v systému přihlášení, můžete k taxonu přidat jméno či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu jména chybného). Dospělec je černozelený až černohnědý, nohy a tykadla jsou světlá. To způsobuje zakrslý růst, kadeření, svinování čepelí a změny ve zbarvení listů.

Během vegetace sají mšice na spodních stranách listů.

V průběhu roku se rozmnožují živorodě, vajíčka jsou kladena pouze na podzim. Sáním škodí dospělci i nymfy. Každý rok se vyvinou 2–generace na primárním hostiteli (brslen, kalina, pustoryl) a 5–generací na sekundárním hostiteli (řepa, mák, fazol a další plodiny). Při napadení listů, lodyh a lusků dochází k jejich znetvoření.

Napadená místa druhotně prorůstají černě. V případě potřeby postřik selektivními aficidy např. Natřete kmen stromu nevysýjajícím lepidlem. Tím zabráníte ochrancům mšic - mravencům, aby se k nim dostaly.

Listy a především vrcholky výhonů kadeří a žloutnou, při silném napadení jsou pokryty lepivou medovicí. K těm nejběžnějším patří mšice jabloňová, maková , maliníková, broskvoňová, řešetláková, vojtěšková a další. Zaměřte se na prevenci Nejúčinnější je zamezit výskytu mšic prevencí – tedy včasným výsevem do předem dobře připravené půdy a pravidelně odstraňovat plevel. Vratič, kopretina bez lístků. Mšice jsou tmavě zelené až černé.

Přemnožená mšice chmelová (Phorodon humuli) představuje pohromu pro pivovarnictví, podobně jako mšička révová (Viteus vitifolii), která k nám přišla z Ameriky, pro vinaře. Usazuje se hlavně na rostlinách, nikoli na plodinách.

Nejraději má brslen, pustoryl nebo také krásné a něžné kaliny. Bílá místa biodiverzity. Pomozte zaplnit bílá místa biodiverzity v ČR! Hlodavci a hmyzí škůdci.

Přináší střihové dokumenty k aktuálním i nadčasovým tématům. Vychází z Československých. Například mšice maková napadá celou řadu plevelných hostitelů, z nichž pak přechází na pěstované kultury.

Růže proti mšicím spolehlivě ochráníte vysetím levandule, některé rostliny i vysetím aksamitníků (afrikánů). K těm nejznámějším a nejškodlivějším patří mšice chmelová a mšice maková. Na jehličnatých stromech parazitují především korovnice, které se postarají o zreznutí jehlic a zvýšenou opadavost. Révě vinné škodí mšička révokaz, brukvovitou zeleninu.

Z rodu lze jmenovat nejčastěji vyskytované: mšice maková , mšice zelná, mšice broskvoňová, mšice jabloňová, mšice maliníková, vojtěšková, krušinová, řešetláková, tavolníková a mnoho dalších. Prevence Zabránit většímu výsky. Vylétá velmi brzy, v době kdy např. Když se pestřenka vyživí mšicemi a zakuklí se, často na listech, vyletí z ní asi po týdnu dospělec nové generace.

Tuto generaci zastihneme na mšicích na bylinách i pěstovaných rostlinách, jako je řepa, mák, zelenina či okrasné letničky, nebo ještě. Pod názvem mšice najdeme však vícero druhů polokřídlých hmyzích škůdců. Aphis fabae mšice maková str.