Mšice rybízová

V létě odlétají na hluchavkovité rostliny, hlavně na čistec a hluchavky. V pozdním podzimu se vracejí na rybíz. Bezkřídlé samice jsou velké maximálně dva milimetry. Příznaky: toxické sliny sajících mšic způsobují vzhůru vyklenuté načervenalé puchýře.

Při silném napadení způsobují významně odbarvení a. Objevují se brzy na jaře a jsou důsledkem sání škůdců.

V letních měsících se mšice stěhují na čistec, rdesno a hluchavky. Mšice rybízová , srstková, schneiderova. Ochrana: Předjarní postřik organickými barvivy musí být uskutečněn co nejdříve, protože všechny rybízy jsou rané, brzy rašící. Když mšice na rostlinách objevíme, je dobré co nejrychleji zakročit, dokážou totiž během poměrně krátké doby napáchat na květinách, keřích i stromech velké škody. Poradíme vám, jak na mšice bez chemie.

Docela dobře na ní zabírá třeba Mospilan. Je systémový a tak „zaleze“ i pod list. Poznáme je tak, že se brzy po rašení pupenů objevují na listech žluté až tmavě červené puchýřky.

Listy rybízu na vrcholových částech výhonů se začnou kroutit a jsou silně zkadeřené.

Důsledkem je zastavení růstu. Souhrnným termínem mšice je tedy kromě jednotlivých druhů mšic označován i jejich celý rod a nadčeleď. Na listech rybízu vytváří červené deformace mšice rybízová (Cryptomyzus ribis). Ochrana proti mšici rybízové se provádí při výskytu škůdce od počátku rašení dříve než se začnou na listech tvořit puchýřovité deformace. Vylučují sladkou lepkavou tekutinu, zvanou medovice, která se hromadí na lodyhách a listech rostlin.

Některé mají lysé tělo, některé jsou chlupaté. Nějčastěji jsou zelené barvy, dále černé, hnědé, bílé, červené či oranžové, existují i dvoubarevné mšice. Poznáte ji podle zelenožluté až citronové barvy. Také poškozují rostliny sáním šťáv a mohou přenášet viry.

K přemnožení dospělých samiček mšic dochází při vyšších teplotách během března až června. Vajíčka přezimují na kůře rybízu v blízkosti pupenů. Na jaře se líhnou larvy. Tělo mají jemné, měkké a různě zbarvené. Vytváří na listech žluté nebo červené puchýře.

Rostlinnou šťávu saje ze spodní strany listů, ty pak žloutnou, usychají a deformují se. Vinatka krvavá – pochází ze Severní Afriky a postihuje jabloně. Její přítomnost poznáte podle žlutých a červených deformací – puchýřků – na listech časně zjara a zkoucených, zkadeřených listů na vrcholcích keřů.

Pokud je jich napadených málo.

Objavte nápady na tému Vlčie Maky. Reduta Jazz Club Prag - czecot. Nymfy a dospělci pokračují v sání na spodní straně listů a způsobují vznik puchýřovitých deformací na svrchní straně listů červeně nebo žlutě zbarvených.

Jako proti mšici angreštové, tak i proti mšici rybízové bojujeme postřikem v době nalévání pupenů, kdy larvy mšic se ještě volně živí na povrchu. Moje babička proti mšicím stříkala kytky mírně ředěným mlíkem. Vyrobte si domácí postřik proti mšicím.

Začátkem léta migruje na rostliny z čeledi hluchavkovitých. Dokud se ještě nezačnou množit, můžete na ně použít různé ochranné přípravky. Jestliže se už ale začaly množit, pak musíte použít chemické přípravky (např.

Pirimor, Decis, Karate, Zolone atd.).