čtvrtek 21. února 2019

Mšice broskvoňová

Deutschlands größter Preisvergleich - mehrfacher Testsieger mit TÜV-Zertifikat! Sicher durch den Winter. Mšice na jaře sají na spodní straně listů broskvoní. V květnu až počátkem června se okřídlené mšice rozlétávají na letní hostitele, kde se rozmnožují.


Na podzim se vracejí na broskvoně a kladou vajíčka.

Mšice broskvoňová se vyskytuje na řepě, bramboru, luskovinách a mnohých dalších plodinách. Popis Zbarvení dospělců je variabilní, nejčastěji různé odstíny zelené až nažloutlé, někdy hnědočervené. Tato mšice je velkým přenašečem virových chorob na celé řadě kulturních rostlin (virové choroby bramborů, mosaika tabáku atd.). LISTY CUKROVARNICKÉ a ŘEPAŘSKÉ 3LCaŘ 13 č. Mšice zelná a predátor (slunéčko sedmitečné) na řepce. Vyskytne-li se ve větším množství, škodí sáním na listech, mladé větvičky zpomalují růst a toto způsobuje menší výnos ovoce.


Poškozené listy žloutnou, kadeří se a opadají.

Kromě toho přenáší mšice broskvoňová i virové choroby. Přezimování samiček a nymf je také možné v krytých prostorech skleníků. K přemnožení dochází po časném náletu mšic za suchého a teplého počasí. Nymfy a dospělci škodí sáním na spodní straně listů, které se výrazně svinují a zkrucují podél hlavní žilky. S velkým náskokem představuje nejdůležitějšího přenašeče virů.


S výjimkou X viru bramboru může přenášet všechny viry bramboru významné ve střední Evropě (Y, A, M, S a virus svinutky). Na petúniích škodí několik polyfágních druhů např. Aulacorthum solani) nebo k. Macrosiphum euphorbiae).


Mají žlutozelené, zelené až hnědozelené zbarvení, s průhlednými blanitými křídly. Hostitelských rostlin má během sezony ale mnohem víc. Jak chránit plodovou zeleninu před škůdci, jako je molice 1. Zeleninové plody zrají, pěstitelskou radost však mohou pokazit škůdci.


Jedinci, kteří jsou neokřídlení a rozmnožují se na několik generací ročně. Na rajčatech se nejčastěji vyskytuje mšice broskvoňová (Myzus persicae) a mšice řešetláková (Aphis nasturtii).

Mšice jabloňová (Aphis pomi) a jitrocelová (Dysaphis plantaginea) způsobují svinování listů, deformaci letorostů a plůdků na jabloních. List jabloně poškozený mšicemi Na slivoních přenášejí virovou chorobu švestek šarku mšice švestková (Hyalopterus pruni) a další druhy. K nejběžnějším druhům mšic rozšířených na našem území škodící na zahradách patří: mšice broskvoňová – menší, proměnlivé zbarvení. Mšice vysávají z rostlin šťávu, čímž dochází k oslabení a nedostatku živin. Navíc mohou přenášet nejrůznější choroby, takže rostlina často uhyne.


Protože mšice mívají přebytek cukru, vylučují sladkou tekutinu medovici, která je lákavá pro další druhy hmyzu. Jestliže se na rostlině objeví větší množství včel nebo mravenců, dá se předpokládat právě napadení mšicemi. Mšice ne, vypadá to na obyčejné mušky octomilky (dle těch křidýlek). Mšice mají různou barvu, většinou to jsou odstíny zelené a černé. Medovnice se tvoří vylučováním tekutiny ze zadečku.


Mšice jsou světlé a průhledné, ne takhle černé. Větší výskyt vede k houbovým chorobám.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.

Oblíbené příspěvky