Dobrý den, je nějaký rozdíl mezi druhy švestek , pokud jde o následné pálení slivovice? Chtěli bychom na podzim zasadit nové stromy a rozmýšlíme jaký druh. Klasiku představují zejména šárka anebo pseudošárka či červená skvrnitost listů. Většina současných švestek dokáže těmto nákazám odolat. Cukernatost v hlavní roli.
Určitě se vyplatí dávat pozor i na cukernatost plodů. Dužnina je pevná, dobře oddělitelná od pecky. Chutí připomíná domácí švestku, má ale vyšší obsah cukrů a méně kyselin.
Dozrává velmi pozdě, díky čemuž je vhodná zejména do teplých a středních poloh. Odrůda je tolerantní k šarce švestek a řadí se mezi samosprašné. Pozdní odrůdy švestek Pozdní švestky dozrají zároveň a po odrůdě Domácí velkoplodá. Jsou vhodné většinou pro pěstování ve středních a teplých polohách. Hospodářské vlastnosti: Plodnost: plodnost je časná, velmi velká, nealternuje, má dlouhou sklizňovou periodu, plody nepadají.
Při kontrole kvasu je dobré měřit cukernatost. Jakmile je na nule, může se jet do palírny. Pokud ale máte kvasnou zátku, tak vydrží i dalších několik týdnů, alkohol z něj neuniká a jak čistý jste jej zakládali, tak čistý vydrží celé měsíce.
Prosím o sdělení zkušeností. Mám jakýkoli čerstvě založený kvas (pro zjednodušení jablečný mošt) a změřím cukernatost cukroměrem. Pro přibližné určení postačí počítat s průměrným množstvím necukrů, jež činí u jablečné šťávy , u šťávy z hrušek a bobulovitých plodů , u švestek , u třešní. Mimochodem, takovou cukernatost mají některé ranější odrůdy v plné zralosti. Zakládaní kvasu letos v únoru.
Kolega ze Slovácka tam tvrdil, že u nich durancie z toho důvodu ředí vodou vždy. Chyběla jim totiž odolnost vůči šarce švestek , a tak se postupně stahovaly z prodeje a nahrazovaly je nové odrůdy, které tento problém neměly a jejichž dužnina se snadno oddělovala od pecek. Ovšem šlechtěním ztratily tolik ceněné aroma, které bylo pro původní odrůdy typické. Budete-li si chtít změřit sílu své výsledné pálenky, po destilaci kvasu v pálenici (palírně), doporučujeme refraktometr pro měření objemového procenta alkoholu. V první řadě je potřeba znát cukernatost.
Ta se zjišťuje cukroměrem nebo stačí, když pár plodů lidé přinesou, a my jim to změříme. Doslazuje se asi do dvaceti procent. Když je cukru více, kvasinky jej nepřemění na alkohol a po pálence pak škrábe v krku,“ vysvětlil Jan Kleiner.
Doba zrání vybraných odrůd švestek a jejich cukernatost. Ze švestek se mi podaří kvas, měření cukroměrem má což je prý stupeň na pálení. Ale hrušky jsou v bečkách delší dobu a při měření mají až 10. Mám ovoce čisté, bečky taky a nevím proč mi to nechce dokvasit.
Má to být prý na stupních cukernatosti. ABSTRAKT Cílem mé bakalářské práce bylo popsat jednotlivé odrůdy švestek a jejich význam v potravinářském průmyslu. Zdůrazněno je botanické. Ideální cukernatost kvasu je do (můžeme změřit cukroměrem), více cukru ve kvasu obvykle znamená, že kvasinky všechen cukr neprokvasí a ten potom v pálence způsobuje nepříjemné „škrábání“ v krku. Spousta lidí však jakýkoli přídavek cukru do kvasu neuznává a pálenku vyrábí pouze z ovoce.
Tato pomůcka je určena všem, kdo potřebují převádět cukernatost roztoku mezi různými stupnicemi cukernatosti (sladkosti). Jelikož je každá stupnice založena na jiném principu stanovení obsahu cukru, výsledné hodnoty nejsou a ani nemohou být absolutně přesné. Jsou však dostatečné pro praktické využití.
Pálí se z třešní, višní, meruněk, mirabelek, jablek, hrušek, švestek a dalšího ovoce, údajně nejlepší je prý pálenka z oskeruší. Pokud vím, bývalo zvykem, že než šli lidé ráno do pole, dali si velkou štamprličku pálenky a večer před spaním zase,“ směje se Josef Chmela.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.