Nejoblíbenější a také nejčastěji pěstovaný býval v Podkrkonoší, jeho obliba v současné době opět trochu stoupla. Mít libeček na zahradě znamená nejen zásobu koření, ale i léčivo na mnoho obtíží. Nejrychleji se dá libeček vypěstovat z kořenových puků. Hojně se používá v kuchyni pro svou podobnou chuť celeru (přidává se do polévek, omáček, na pečené maso či do guláše). Vzhledem k mohutnosti téhle trvalky – může vyrůst až do výšky dvou metrů – potřebuje dostatečný prostor.
Potřebuje kyprou půdu, humózní s velkým obsahem živin.
Aby nám dobře rostl, vybereme mu vhodné stanoviště: slunce nebo polostín, kde nám dobře poroste několik let. Pěstovat jej můžeme ze semen (výsev v březnu přímo na zvolené stanoviště), nebo ze sazeniček. Libeček není na pěstování nikterak náročný.
Kořenový puk, tedy část dospělé rostliny, můžete hravě získat od sousedky či souseda a pustit se do sázení na jaře nebo na podzim. Nelekněte se však toho, že jim chvilku potrvá, než se vyklubou, libeček patří mezi rostliny, které potřebují více času. U nás také místy zplaňuje, zejména v podhorských a. Nejvíce se pěstuje v Německu. Můžete si sice zakoupit semínka a trpělivě čekat, až vám vzejdou, ale mnohem rychleji se úrody lákavě voňavých a neuvěřitelně chutných lístků dočkáte, pokud sáhnete po variantě vysazení kořenových puků.
Rostliny lze pěstovat z předpěstované sadby a vyžadují vlhčí stanoviště.
Užitkovou částí jsou čerstvé nebo sušené mladé listy, vhodné jako koření do omáček, polévek a na pečení. Většinou nám ale postačí jedna až dvě rostliny pro celou domácnost, proto si raději koupíme sazeničku. Odrazuje je asi jeho pronikavá vůně. Pěstování Škůdci napadají libeček jen zřídkakdy. Larvy lalokonosce libečkového: V kořenech však mohou žít larvy.
Více o pěstování , růstu, sušení , množení , sklizni a použití na mém videu. Používáme ho především k dochucování omáček a polévek. Nejlépe se mu daří ve slunečných a částečně zastíněných místech, ve vlhké, dobře odvodněné půdě bohaté na humus. A protože jedna rostlina stačí pro jednu rodinu, je lepší si kupovat předpěstované mladé rostliny.
Byl znám již v 16-tém století. Staří Řekové znali jeho chuť a využívali ho jako afrodiziakum. Bylinky se dají pěstovat i doma v květináči. Působí jako léčba a prevence žlučníkových a ledvinových kamenů, zánětů močového ústrojí a při bolestivé nebo nepravidelné menstruaci. Také rozpouští hleny, čehož se využívá při nachlazení.
Dozvíte se, kdy se bylina sází a jak se o libeček třeba pečovat. V závěru zjistíte, kdy je ideální čas na sklizeň. Tato vytrvalá rostlina je podobná celeru nejenom vzhledem, ale i chutí.
V našich zahrádkách se pěstuje již od nepaměti. Bohužel však na ní často.
Nehledejte v tom naprosto žádnou vědu, pěstování není nikterak náročné. Jako redakce portálu sazenicka. Používá se do masových, zeleninových i jiných polévek, do nádivek, karbanátků, pomazánek, bylinkového másla, salátů, omáček, k dušeným masům a podobně.
Vyhovuje mu slunné stanoviště či polostín. Semena zpočátku pomalu klíčí, proto doporučujeme vysévat se značkovací plodinou. Rozvětvená nadzemní část vyrůstá z dužnatého silně aromatického oddenku. Listy jsou tmavě zelené, lesklé a jsou několikrát zpeřené. Květenství tvoří složený okolík se světle žlutými květy, které rozkvétají v polovině léta.
Historicky nahrazoval libečkový kořen jinou zeleninu, a to celer. Libečkové listy se začaly používat jako petrželové koření později. Jejich pěstování , vzhledem k větším listům, vyžaduje dostatek prostoru. Na druhou stranu jsou naprosto nenáročnými, stálezelenými, půdopokryvnými rostlinami, kterým se daří na slunci, v polostínu i ve stínu.
Betonový květináč je originální, praktický a levný. Vyrobte si ho podle našeho návodu. Malé, velké, vysoké, nízké, originální i úplně obyčejné.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.