Žížaly do kompostu

Do interiérového kompostéru (vermikompostéru) podobně jako venkovního kompostéru jsou vhodné žížaly hnojní, náš český původní druh, který můžete získat v kompostu od sousedů, známých apod. Pokud tuto možnost nemáte. VermiKompostem se rostliny nedají předávkovat, jelikož se jedná o zcela přírodní produkt. Kalifornské žížaly jsou opět v prodeji!

Díky této vlastnosti je i zaručeno, že kalifornské žížaly zůstanou pouze v kompostu a neutečou ven.

Proto také nehrozí rozšíření kalifornských žížal do volné přírody. Při páření se žížaly k sobě fixují provléknutím pod opasek druhé žížaly. Páření žížal může probíhat dvě až tři hodiny.

V následujících dnech se vajíčka společně se spermatem ukládají do kokonu, který se vytváří pomocí slizovitého sekretu, které vylučují žlázy na opasku. Z opasku se pak přes hlavu žížaly stahuje pevný obal s vajíčky. Biologický odpad je navíc zpracováván i během zimy, takže na jaře je podzimní kompost již zpracován na vermikompost.

Takto pokračujeme, dokud nezpracujeme celý kompost.

Hotovým kompostem můžeme přihnojit rostliny nebo je do něj přímo vysázet (to ocení třeba dýně, okurky nebo cukety). V žádném případě nemůžeme do kompostu dávat veškerý zahradní odpad. Takovýto odpad obsahuje toxické látky, které by znemožnily použití kompostu na zahradě a rostlinám by jenom uškodily.

Endogeické žížaly také žijí v norách, ale blíže povrchu. Na rozdíl od předchozích dvou skupin nemají trvalé nory a žijí na povrchu, kde se živí tlející organickou hmotou. Kde žížaly sehnat a za kolik?

O tom, že žížaly přispívají k rozkladu organických látek v kompostu a přeměňují jej na humus bohatý na živiny, se všeobecně ví. Málokdo ale tuší, že žížaly pracující v náš prospěch na kompostu se od žížal, které můžeme vidět například při rytí půdy, výrazně liší. Doloplazy Dobry den, zizaly v poradku dorazily a uz jsou ubytovane v krasnych bednach, s kvalitni zeminou a konskym hnojem, moc dekujeme za kvalitni sluzby a prejeme hodne uspechu.

V zimě zalézají do nižších vrstev chovu, kde se díky rozkladu biologických. Patrovou nádobu s žížalami, tzv. Důležité je vždy zajistit pro žížaly optimální teplotu kolem 20° C a správnou vlhkost substrátu. V zimě nenechávejte vermikompostér venku bez izolace, v létě ho zase nevystavujte přímému slunci, jinak by docházelo k výparu vody a. Do kvalitního kompostu můžete přidat skoro všechny organické odpady ze dvora, zahrady i domácnosti.

Do sběrné nádoby by žížaly samy od sebe lézt neměly, stejně tak i mimo vermikompostér.

Ideální je co nejrůznorodější směs materiálů. Možná, je to přebytek potravy, proto trochu uberte. Možná nedostatečný přísun vzduchu, zkontrolujte, zda vlhkost ve vermikompostéru není příliš vysoká, zda má vermikompostér dostatek otvorů pro přísun.

Velmi důležité je pravidelné míchání kompostu, přibližně jednou až čtyřikrát do měsíce. Do kompostu tedy přimícháme dřevěné třísky, kůru nebo piliny. Je třeba kontrolovat vlhkost kompostu. Jedná se o posekanou trávu, rostlinné zbytky z kuchyně (různé slupky, ohryzky, nahnilá zelenina, natě a další), listí, ořezy keřů, drcené větve, nahnilé ovoce, různé natě (od rajčat, česneku, cibule, zelí, okrasných rostlin atd.) a další organické přírodní zbytky.

Nutnost nasadit žížaly do kompostu nastává, když si pořídíme uzavřený kompostér, ať už venkovní, nebo domácí. U malého domácího kompostéru (bedýnka umístěná např. v kuchyni, sloužící těm, kdo nemají příležitost kompostovat venku) je, pro jeho dobrou funkci, přítomnost žížal nezbytností. Silný mráz může žížaly zabít, a proto se zahrabávají do hlubších vrstev kompostu, kde celou zimu v klidu přečkají. Pro majitele je důležité vytvořit dostatečně velký kompost, aby si měly žížaly kam zalézt. Pomoci se dá také zaizolováním listím, slámou apod.

Koňský hnůj je schopen i trochu vyhřívat. Největším nebezpečím pro žížaly jsou takové ty úzké plastové kompostéry, kde hrozí, že hluboce promrznou. Sám jsem násadu této žížaly nasadil do kompostu , ale nepoznal jsem rozdíl mezi původními hnojáčky a novými kaliforňáky. V některé literatuře se dokonce udává pouze poddruh E. V každem případě se udává příznivé působení fermentů, které žížaly. Co se pilných obyvatelek toho typu kompostu týče, pro vermikompostování se používají buď žížaly kalifornské nebo hnojní.

Oba druhy žijí v tlejícím materiálu, nejsou to tedy půdní žížaly. Díky ní je regulováno ph kompostovaného materiálu a jsou snižovány i negativní dopady tě. Vršek kompostu je dobré udržovat tak, aby veprostřed vznikl důlek a voda nestékala. Kompost by měl zůstat vzdušný, což podpoří tlení.

Co udělat, aby kompost zahradu nehyzdil Někdo ponechává kompost jako volně loženou kupu hnoje.