Nemoci plodů švestek

Choroby švestek nejsou rozhodně ničím výjimečným a obává se jich spousta sadařů a milovníků slivovice. Pokud si budete vědět rady s preventivními opatřeními, mohou i vaše ovocné stromy poklidu růst a navyšovat objem svých plodů. Nejčastěji ničí slivoně především onemocnění virového původu.

V mnohých případech se na nemoci přijde až pozdě, takže je. Puchrovitost švestek způsobí, že švestky jsou podlouhlé, zploštělé a pokryté bělavým povlakem houby. Plody jsou uvnitř duté a bez pecky.

Během léta napadené švestky vysychají a opadají nebo v případě vlhkého počasí hnijí. Původcem onemocnění je houba Taphrina pruni. Typickým problémem švestek je červivost, která je obvykle způsobena obalečem švestkovým, respektive jeho larvami. Tuto vadu na kráse odstraníte celkem snadno včasnou aplikací kvalitního insekticidu, kterým je například přípravek Calypso 4SC. U švestek otvory způsobenými housenkami obalečů, u sladkých slív rankami vykousanými vosami, mravenci nebo vyklovanými ptáky.

Proti monilióze není spolehlivá chemická ochrana. Chorobu tlumí postřiky proti strupovitosti. Je však nutný soubor dalších opatření zabraňujících především poranění plodů.

Evropě a její výskyt má stále stoupající tendenci. Velmi snadno se přenáší a dlouhodobě přetrvává v prostředí. U slivoní na listech většiny odrůd švestek se projavuje v období květen až červen v podobě olejově žlutých difúzních skvrn. V pokročilém stádiu rozvoje choroby plody předčasně dozrávají a opadávají. Těsně před dozráním mají početné kresby, které se v době vybarvování plodů propadají do dužniny.

Letos vůbec nekvetly, švestek je tam do hrsti a na listech se objevily žluté fleky ( postupně se to napadá další stromky), u sousedů jsme nic takového nepozorovali ani se s tím táta nikde nesetkal. Nemoci slivoní Slivoň - choroby na slivoních. Plum pox virus Je virové onemocnění rostlin. Durancie je odrůda slívy, která je dle mých zkušeností vysoce odolná vůči „šarce švestek”.

Dobře plodí, někdy i přeplozuje a je citlivější na napadení moniliovou hnilobou. Je pozdní, má vysoký obsah cukru a nejde od pecky. Skvrny, kroužky a kresby na listech jsou většinou difúzní, světlé, chlorotické, které mohou za vyšších teplot mizet. Ale význačný podíl na této úmrtnosti mají i nemoci hmyzu.

Mezi nemoci hmyzu počítáme nákazy houbami, bakteriemi, viry, prvoky a červy. Při vývoji hmyzí populace stoupá nemocnost hmyzu s jeho hustotou na daném prostoru, s častostí vzáje. Přijít o strom, který mívá pravidelně takovou násadu plodů , je opravdu škoda. Považoval bych chorobu za strupovitost Venturia carpophila.

Na plodech se projevuje nejčastěji už ve stadiu dozrávání.

Opad mladých plodů , později starších plodů slivoní. Vnitřek je vyplněn drtí a trusem. Moniliový úžeh zvaný též spála zanechává na stromech spálené konce větviček, které mohou být mylně považovány za zničené mrazem.

Jestliže jabloň začne prokazovat známky choroby, a zahrádkář nemá tolik zkušeností, aby nemoc jabloně správně rozpoznal, je nejjistější požádat o konzultaci zkušeného ovocnáře. Tyto plody jsou výborným lékem na revmatismus, dnu, onemocnění ledvin, jater a krevního oběhu. Pomáhají také chránit srdce a cévy, snižují hladinu cholesterolu. Velmi účinné jsou při střevních problémech a zácpě.

Slupka i dužnina plodů všech druhů peckovin (meruňky, broskve, slívy, třešně, višně) měkne a hnědne. Na hnědých pletivech se vytvářejí špinavě. Jestliže u plodů na stromech zjistíme sklovitost, urychleně je sklidíme a zpracujeme. Také hnití jablek od jádřince může být fyziologického původu jako důsledek nadbytku dusíku ve výživě, např. U většiny švestek se obejvují na listech světlezelené skvrny, listy jsou obvykle tvarově nezměněné.

Tyto příznaky je možné pozorovat prakticky po celé vegetační období. Někdy se ovšem stane, že nejsou příznaky vůbec zřejmé i přes to, že rostlina má šarku. Hnojení švestek začíná na jaře, kdy se použije první dávka hnojiva.

Druhá by měla přijít krátce po odkvětu, aby posílila růst plodů. Doporučuje se ještě třetí dávka ve chvíli, kdy začne docházet k přirozenému opadávání nezralých švestek. Někdo uvádí, že rajčata praskají po přehnojení dusíkem.

Virosy švestek , slivoní a myrobalánu byly u nás známy již před druhou světovou válkou, ale až v posledních několika letech jsou u nás důkladněji. V některých lokalitách se probírka plodů švestek již stala zvykem. V jiných lokalitách to ale naproti tomu velmi zanedbávají. Probírka plodů by měla být provedena okamžitě na začátku léta, často v červnu.

Někteří pěstitelé tvrdí, že probírka plodů by měla plody držet 6-9. Vzácnějším škůdcem meruněk je pilatka švestková, která způsobuje opad mladých plodů , později starších plodů. Na každém plodu jsou 1až tmavé okrouhlé otvůrky, vnitřek je vyplněn drtí a trusem.

Větší spadlé plody je nutné ihned sesbírat a zničit. Můžete použít insekticidní přípravky DELICIA GASTOXIN a STUTOX I. Mycelia se roznáší se větrem nebo hmyzem z mumifikovaných plodů , které přes zimu na stromě zůstanou na ještě nenapadené části stromu nebo na okolní stromy. Choroba se šíří lehce při vlhkosti a kolísání teplot a proměnlivé počasí.